Jak je tvůj příbytek milý, Hospodine zástupu! Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích. (Žalm 84)

Na společné cestě do nebeského Jeruzaléma prožíváme zkoušky, bolesti, ale také radosti. Zde v kostele Božího Těla posilňujeme naši viru, naději a lásku.

Víra, naděje a láska - to je ta síla, skrze níž překonáváme všechny překážky a neustále se blížíme k Cíli, který je před námi.

V roce 2013 si připomeneme, že od příchodu svatých bratrů Cyrila a Metoděje v roce 863 již uplynulo 1150 let.

Rovněž budeme prožívat jubilejní rok, v němž budeme děkovat Pánu Bohu za 450 let od postavení kostela Božího Těla v Gutech v roce 1563. V tomto roce 2012 zpíváme vděčné „Te Deum" za opravu tohoto kostela.

V rámci přípravy na velké jubileum zároveň ochotně otevíráme svá srdce Duchu Svatému, aby je naplnil svou moudrostí, dobrou radou, svou silou a mocí.

Proto voláme: „Přijď, Duchu Lásky a Pokoje!"
Na této cestě do nebeského království potřebujeme svůj druhý domov. V radosti jej nacházíme zde v kostele Božího Těla. Co pro nás znamená chrám zasvě¬cený Nejsvětějšímu Tělu a Krvi Páně?

Odpověď můžeme nalézt v prefaci na Slavnost Posvěcení Kostela: „Bože, ty přebýváš uprostřed nás v tomto domě modlitby, který jsme ke tvé cti vystavěli my lidé“. Kostel je dům Boží a dům našich proseb a modliteb.

Zde je náš druhý domov. Zde prožíváme rodinné společenství naší farnosti.

Sem s radostí přicházejí děti, mládež, manželé, snoubenci, staří a nemocní či hledající.

Na toto místo přinášíme děti ke křtu, tady se všichni nemocní na své cestě posilují svátostí pomazání nemocných.

Zde se věřící připravují a přijímají svátost biřmování a manželství, tady přebývá Svátostný Kristus ve svatostán¬ku, zde obnovuje svou Kalvarskou Oběť.

Zde slyšíme jeho slova, zde nám odpouští ve svátosti pokání naše hříchy, zde nás zve ke Svátostné Hostině.

Před oltářem tohoto chrámu klekaly naše zbožné a upracované matky, naši otcové a prosili za trpělivost, sílu a po¬moc v těžkých chvílích života. Zde se loučí farní rodina se svými věřícími, kteří odešli na věčnost.

Tady vytváříme farní rodinu - náš druhý domov.

P. Kazimierz Plachta, duchovní správce